V lidovém prostředí Velikonocům předcházela 40 denní postní doba a každá z 6 nedělí měla svůj název podle obyčejů které se dodržovaly - více se dozvíte v rubrice Velikonoce.

Dnes je nejznámější Velikonoční pondělí, kdy chlapci chodí s pomlázkou a šlehají děvčata  - aby do nich přešla síla z čerstvého proutí. Dívky se jim odmění  malovaným vajíčkem -kraslicí.

Pod slovem kraslice si dnes nejspíš představíme vyfouklé obarvené vajíčko, ale  dříve se kraslice  dělaly na plná vejce, důležité bylo sníst jejich obsah, aby jejich síla znásobená magickými ornamenty přenesla na člověka.

Vejce bylo vždy symbolem života - účinek se ještě umocňoval barvením, a to barvami života - žlutou, zelenou, červenou, zdobením, vařením ve svěcené vodě. Vařila se však pouze vajíčka určená ke společnému jídlu. Pro koledníky se vždy zdobila syrová vejce, aby se vařením nezničila jejich magická moc.

Vzory a barvy měly dříve (s největší pravděpodobností) svoji pevnou a všem  známou symboliku.

Koledník, který přišel do stavení jako první, byl nejvíce obdarován a jehou pomlázkou hospodyně vyšlehala i domácí zvířectvo - aby se také "pomladilo".