Jdi na obsah Jdi na menu
 


Velikonoční zvyky

4. 3. 2017

pohled.jpgSamotným Velikonocům předcházel šestinedělní půst, který začal hned po Masopustu. Na masopustní zábavě ponocný odtroubil půlnoc a všemu veselí byl konec. Všechny následující neděle nesly jména:

 

 

 

 

 

1.Černá neděle

podle barvy šatů a šátků, které se nosily na znamení postního smutku. Někde je nazývaná Pučálka - v názvu je skryt čas pučení a rašení. Pojídalo se jídlo s názvem „pučálka“ – jídlo z naklíčeného a usmaženého hrachu.

2. Sazometná neděle

protože se právě o této neděli dělal předvelikonoční úklid a vymetala se kamna. očistný den
3. Kýchavná neděle

byla ve znamení prosby za odvrácení všech nemocí

Podle pověry  kolikrát člověk kýchne, tolik let bude ještě živ. Ve východních Čechách se říkalo, že pokud tento den člověk kýchne 3x, pak bude celý rok zdráv.

Vznik tohoto obyčeje se traduje od doby morové epidemie, kdy první projevy moru byly spojeny právě s kýcháním a proto si při kýchnutí lidé přáli „Pozdrav tě Pán Bůh“- aby toto nebezpečí zažehnali.

 4. Družebná neděle

byl den, kdy chodili družbové se ženichem navštívit dům, do něhož chtěli přijít o velikonoční pomlázce na námluvy. Lidé se poprvé trochu veselili a scházeli se na kus řeči.

 5. Smrtná neděle

Čtrnáct dnů před Velikonocemi se v lidovém prostředí slaví jeden z nejstarších rituálů, vynášení smrti ( Mořeny, Moreny, Mařeny). Pálení nebo házení Smrtky do řeky symbolizuje lidské oběti. Po kruté a dlouhé zimě vždy někdo ze starších zemřel, bylo tedy potřeba symbolicky skoncovat se zimou. Figura Smrtky byla zhotovena z vymlácené slámy, prázdných šnečích ulit,kolem krku měla korále z výduvků vajec a starých šatů v bílé barvě, protože bílá je barvou smrti. Byla připevněna na dřevěné tyči. Se smrtkou se obešla celá vesnice, čímž se vyhnala z každého stavení. A nesla se k potoku. Tam se zapálila a vhodila do potoka. Od vody se pak rychle uteklo, aby Vás smrt nedohonila.

 6. Květná neděle

Ten den se světily kočičky, dřevo, voda, plachta na setí obilí...

Se svěcenými kočičkami se prováděly různé praktiky spjaté s pověrami o jejich účinku proti kouzlu a jiným pohromám. Zasouvaly se za domácí křížek a svaté obrázky, zapichovaly se na kraj pole, dávaly se do sklepa a polykaly se  na obranu proti bolestem v krku.

V tuto dobu se také nosilo „Léto“ do vsi. Oblékaly se nové šaty (nebo alespoň jeden kus).

 

Následovaly pojmenované dny:

-         Modré pondělí

-         Žluté úterý

-         Škaredá středa - proto, že ten den se Jidáš škaredil na Ježíše - podle lidového obyčeje se ten den nesmíte mračit - jinak se budete mračit celý rok, nebo aspoň všechny středy v roce. Kdo se celý den usmíval, ten si pojistil domácí pohodu na celý příští rok. Někde se jí říkalo sazometná - vymetaly se komíny a uklízelo se.

-         Zelený čtvrtek připomíná Poslední večeři Páně při níž se Ježíš loučil s apoštoly a označil Jidáše za zrádce. Na důkaz smutku se utichly všechny kostelní zvony a odlétly do Říma. Až do Bílé soboty je nahradily klapačky. Chlapci s nimi chodili několikrát za den oznamovat poledne, večer, začátky bohoslužeb. Hluk podle magie odpuzuje zlé síly, proto je potřeba rámusit a obcházet vesnice. U kapličky se lidé modlili otčenáš a do kříže strkali papírky s přáníčky.

-         V tento den se pekly jidáše, pečivo které mělo podobu krouceného provazu, na kterém se Jidáš oběsil. Kdo pojedl jidáše, byl celý rok chráněn před hadím uštknutím, včelím bodnutím a lidskou zradou.

-         Hospodyně si pořizovaly na jarmarku nový hrnek, se kterým zašly do kostela pro svěcenou vodu a po západu slunce vykropily celý dům. Ta měla zahnat všechny zloduchy a nepřejícné duše hodně daleko od domu a z domu odešli všichni nezvaní hosté, hmyz a myši.

-         Tento den se nemá nic půjčovat a s nikým hádat, aby se nám hádky vyhýbaly a naopak peníze si k nám cestu našly.

-         Velký pátek - v katolické liturgii je dnem hlubokého smutku. V lidovém prostředí je spojen s mnoha pranostikami – nic se nemělo půjčovat, protože půjčená věc by se mohla očarovat. Nepracovalo se v sadu ani na poli - nesmělo se hýbat se zemí. Nepralo se prádlo.

S velkým pátkem je spojena víra v magickou sílu země – ta se otvírala aby vydala své poklady - poklad označovalo zlaté kapradí, světýlko, nebo otvor ve skále.

-    Bílá sobota - je dnem vzkříšení Krista. Vracejí zvony z Říma.Tento den se křtili dospělí lidé, světila se voda a nový oheň. Pekly se mazance  a obřadní pokrmy. Pletly se pomlázky a malovala se vajíčka. Smutek vystřídal pocit radosti, znovu se z kostelů rozezněly zvony, sloužila se mše a chodila velká procesí se zpěvy. Tradice velela mít na sobě něco nového.

-   Velikonoční neděle = Boží hod velikonoční byla ze všech dnů nejméně významná. Byl obětován jen slavení a pojídání velikonočních dobrot. Lidé se navštěvovali a děvčata malovala vajíčka.

-   Velikonoční pondělí je dnem lidového veselí.

Chlapci chodí od domu k domu s pomlázkou a šlehají děvčata, aby do nich přešla síla z čerstvého vrbového proutí - ta se jim za to odmění malovaným vajíčkem - symbolem života. (další informace v rubrice kraslice)

Kdysi k Velikonocům patřilo i Velikonoční úterý - v tento den se chopily pomlázek ženy a na oplátku vyšlehaly chlapce, to aby nebyli po celý rok leniví.

p5154502.jpg

 

Náhledy fotografií ze složky kraslice

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář